Jak vlastně vznikla “Činná kompetence”? (ČK)

Současné době “vévodí” demokracie, která v různých podobách existuje přibližně 3000 let. Demokracie znamená vláda lidu. Je to skutečně pravda? Vládne lid, ovlivňuje a řeší si své problémy? Někteří z nás takový pocit mají.. Také pro ně, ale zejména pro ty ostatní, je zde alternativa, která je stále více skloňována.

Je to Činná kompetence!

 

Jak a kdy vznikla?
Možná tomu nebudete věřit, ale nejde o žádnou propracovanou ideologii, či složitá pravidla, její princip je jednoduchou přirozeností člověka. Počátek se datuje do doby cca před 15 000 lety! Tehdy v době NEOLITU, se konala první a zároveň poslední opravdová revoluce. Vzniklo zemědělství, které donutilo člověka v jeho budovaných občinách přemýšlet, jak co udělat, aby jako komunita  přežili a prosperovali. Ne všichni se ale změnili na zemědělce a chovatele. Někteří zůstali sběrači a lovci. Nicméně, právě proto, že šlo o přežití a rozvoj takových usedlých komunit v občinách, zrodil se princip rozhodování ve prospěch komunity. Už to nebyli pouzí barbaři, nové okolnosti vyžadovali spolupráci, moudrost a organizaci spíše, než sílu vůdce. Rozum a moudrost byly zapotřebí a přirozeně ceněny daleko více.

Pravidlo bylo takové, že se lidé z občiny sešli a veřejně řešili, co je trápí a co potřebují. Probíhalo to tak, že ten, kdo měl co říci mluvil a šel doprostřed kruhu. Ostatní jej poslouchali, učili se a inspirovali. Řešením tedy nakonec bylo společné hledání toho nejlepšího pro celou občinu. Rozhodovali obvykle ti rozumnější, se zkušenostmi a nebo dovednostmi. Dalo by se říci – odborníci. Vždy to ale bylo veřejně a ve prospěch  CELKU = lidí, komunity a jejich udržitelnosti.  Tím vznikl pokrok a rozvoj občiny. Pokud došlo k nějaké nepravosti, někdo udělal chybu a nebo záměrně škodil, přišel trest – ostrakizace. Komunita takového darebáka buďto přehlížela, nebo vyloučila. (to by se hodilo dnes pro naše politiky bez odpovědnosti). V barbarských kmenech byla pravidla jiná. Nepohodlný člen byl zabit, nebo byl zotročen.

Dnešní svět se chová a  vypadá spíše jako ten barbarský. Nerozhodují ti moudřejší, ale  silnější, nebo “šikovnější”, kteří mají moc.

Pokud jde tedy o člověka, celek, smysluplný vývoj a udržitelnost, logicky a paradoxně musíme zpět v čase do doby Neolitu. Naštěstí, se tato přirozenost v mnoha podobách zachovala dodnes, po celém světě. (podobný princip rozhodování ve prospěch celku, můžeme najít v našich životech, rodinách, družstvech, kibucech, společenstvích, komunitách…) Jde tedy o reálný model, který fungoval a zachoval se do dnes.

A proto nemusíme nic  nového vymýšlet, jen si to připomenout a začít používat..